Pohádková cesta

Události, které nejsou zvěčněny písemně či na fotografiích, jako by se nestaly. Proto se snažíme z každé naší společné akce udělat krátký zápis, přičemž se v této aktivitě střídáme. Tentokrát došlo na mě. Rozhodně nemám básnické střevo, jelikož jsem spíše technického zaměření, ale jako dokumentační zápis to snad bude vyhovovat.

Ve středu 29. 7. 2009 pro nás Dáša připravila pohádkovou cestu. Jako obvykle jsme se sešli v deset hodin dopoledne, tentokráte na nejvyšším bodě Jinačovic pod lesem. Jelikož čas dovolených byl v plném proudu, setkaly jsme se jen čtyři maminky a šest dětí a všichni jsme vyrazili vzhůru po lesní cestě.

Brzy jsme narazili na první lucerničku s úkolem pro děti. Po té, co děti úkol splnily, vzalo si první dítko lucerničku jako kabelku přes ruku a vyrazili jsme hledat další lucerničky s úkoly, abychom po jejich splnění úspěšně došli až na konec cesty. Nebo spíš aby měly všechny děti alespoň jednu lucerničku jako kabelku na ručičku:o)?

Po zdolání všech úkolů i nemalé bahnité lesní překážky jsme narazili na dvě lesní víly a čarodějnici. Naštěstí to byla hodná strašidla, takže nám pověděla pohádku O Červené Karkulce a příběh o ztracené cestě. Po té, co jsme pomohli dědečkovi z příběhu posbírat poztrácené kuličky, zavedla nás strašidla opět na cestu, na které byly obrázky. Obrázky se dětem moc líbily, takže si je hned strkaly do svých lucerniček na ručičkách. Po nalezení posledního obrázku jsme uviděli zvláštní strom. Na větvičkách mu visely dobrůtky a pastelky, takže se děti mohly vesele pustit do strhávání, mlsání a sypání pastelek nejen do lucerniček.

Po fotografickém zdokumentování úspěšného zakončení cesty jsme se vydali i se strašidly na zpáteční cestu. Opět všechny děti i kočárek díky zdatným maminkám zvládly zdolat neplánovanou bahnitou překážku, děti si ještě trošku společně zadováděly na cestě pod lesem a pak únavou spokojeně padly do svých autosedaček.

Hanka