ŠIJU, ŠIJEŠ, ŠIJEME dobrovolně a s úsměvem

07.03.2010 20:31

  

V pátek 22. ledna 2010 jsme se v čítárně jinačovické knihovny sešli k poněkud netradiční činnosti. Stali jsme se jedním článkem v projektu „BabyKlokánci“, což je projekt občanského sdružení Zrnka.  

 

BabyKlokánci – to je označení pro předčasně narozené děti, které na svět přicházejí nejen o týdny, ale i o celé měsíce dřív.

 

    V České republice se každý rok narodí předčasně, tzn. před ukončeným 37. týdnem těhotenství, asi 8000 dětí, což je 7% z celkového počtu narozených, z toho se jich přibližně 1400 narodí s porodní váhou nižší než 1400g. (zdroj o.s. Nedoklubko)

 

Existuje seznam potřebné výbavičky pro BabyKlokánky v inkubátoru, kterou žádné obchody (u nás) nenabízí – tak malé velikosti prostě neseženete.

 

My jsme si vybrali pomoc formou šití čepiček z flaušových dek z Ikey (mimochodem, Ikea na tento projekt zdarma 100 dek věnovala).

 

I když propagace byla velká a účast přislíbila většina maminek, chodících na dílničky, nakonec to shodou různých okolností vypadalo, že budu čepičky šít zcela sama. Jako první přišla maminka z Kuřimi, která má sama doma babyklokánka, a tak možná víc než ostatní ví a tuší, jak je tato pomoc důležitá a prospěšná. O našem společném šití se dočetla z článku na www.baby-cafe.cz.

 

A pak se velmi pozvolna trousili další dobrovolníci a já jsem se musela smát tomu, jaké osazenstvo se na šití čepiček podílí. Dovolím si tvrdit, že jsme měli nejnižší věkový průměr ze všech míst, kde se čepičky šily – u nás byly dívky ve věku 9, 11, 15 a 18 let… S čepičkami pomáhal také místní knihovník a kronikář v jedné osobě, ve svých takřka šedesáti letech nasadil dioptrické brýle – a jak mu to šlo! Také jinačovský dobrodruh a cestovatel Milan Šťourač, autor jedné již vyšlé a druhé připravované knihy dostal za úkol podílet se alespoň na přišití malého knoflíčku na jednu čepičku… Bránil se slovy: „Když jsem byl v Kambodži a rozpadla se mi ledvinka, tak jsem poprosil domorodou ženu a ona mi to přišila… a tady mám něco našívat já? A jak to mám přišívat, když má ten knoflík tři dírky?“ (měl jen dvě, ale dobrodruháček neměl brýle…). Během tří hodin se nám podařilo dokončit a drobnými aplikacemi nazdobit cca 150 čepiček. Práci jsme měli usnadněnou tím, že nastříhanou látku nám před samotnou akcí sešila starostka Jinačovic Libuše Dvořáčková, druhou část čepiček sešila moje kamarádka z Brna, která díky šití rozbila šicí stroj a jehož oprava jí stála 850,-Kč – trochu draze vyplacená dobročinnost.

 

V osm hodin nastupovala „druhá směna“, a sice maminky sdružené v Klubu maminek Kuličky, pod vedením Danky Bémové. Sešívaly čepičky až na místě a kromě čepiček připravily (vyžádané) dečky na pelíšky pro děti do inkubátorů. Asi 70 ks čepiček a 16 deček společně šily až do půlnoci a za jejich čas, energii a precizně odvedenou práci jim patří můj velký dík.

 

Čepičky jsem potom rozdělila do předem domluvených institucí takto:

do porodnice k Milosrdným bratřím 60 ks, do dětské nemocnice (na neonatologické oddělení a pro kojence na odděleních) 70ks. Předávání čepiček v Brně už mělo proběhnout, ale kvůli nemoci mých dětí jsem byla nucená odložit akci na neurčito.

Ke zbylým čepičkám jsem přidala ty, co jsem po večerech dělala já a poslala je koordinátore projektu Ivě Antalové do Prahy, bylo jich celkem 128 kusů. S těmito čepičkami jsem odeslala i 16ks zmíněných deček. Deky i čepičky půjdou do perinatologických center v Praze-u Apolináře, dále do Mostu, Ústí nad Labem a do Prahy-Krče.

 

 

Více informací a fotografií můžete najít na:

https://www.zrnka.cz/?p=740 – Zrnka, BabyKlokánci, forma pomoci

https://www.knihovna.jinacovice.cz/ - informace, fotky ze šití i z předávání, návod na šití čepiček

 

Šárka Ondrušková

 

ZLOBICE, noviny pro Kuřim a okolí. Číslo 3. Ročník 17.

Březen 2010

Zpět